Mít či nemít v zahradě exotické ovoce?

Exotické dřeviny v přírodní permakulturní zahradě můžou mít své místo, pokud jsou správně zvolené (hodí se do místního podnebí, přezimují atd.), je pro ně vybráno správné stanoviště (mají dostatek slunce nebo stínu, jsou v závětří, pH půdy je vyhovující…).

I se všemi splněnými podmínkami nemáme ale 100% záruku , že nám ty rostliny budou krásně a zdravě růst a hlavně plodit dostatečné množství ovoce. Proto nezakládáme zahradu jenom na nich, neděláme z nich dominanty a nedáváme je jako součásti důležitých zahradních prvků (třeba jediné stinné posezení je pod exotickém ořešákem). Exotické ovoce a nebo i jenom okrasné dřeviny by se měly sázet spíše jako doplňkové. Základem zdravé přírodní zahrady v naších klimatických podmínkách jsou dřeviny, které tu rostly odjakživa a nebo už jsou velmi dobře přizpůsobeny – jabloně, hrušně, slivoně, meruňky, třešně, višně, dříny, mišpule – spolehlivě plodí a zásobují nás zdravým a chutným ovocem po celý rok, skvěle snáší zimy a jsou jednoduše krásné.

Občas si mojí klienti přejí mít na zahradě tzv. superpotraviny – chtějí si pěstovat moringu, guaranu, jujubu a další, protože si přečetli o jejích pozitivních účincích na zdraví. Je to chvályhodné, že si lidé chtějí pěstovat zdravé potraviny, jsem pro všemi deseti, i já jsem si kdysi kupovala různé ty doplňky stravy v prášcích, ale teď bych na to šla jinou cestou- tradičnější a snadnější. Naše klasické ovoce je stejně zdravé, a, řekla bych, pro Evropany mnohem zdravější než bobulky z jiného konce světa, na které naše těla nejsou zvyklá, akorát není tak zpropagováno, není o tom tolik informace.

Třeba takové to „obyčejné“ jablko nese pro naše tělo tolik prospěšných účinků, že by se o tom dalo napsat celý velký článek. Posiluje mikrobiom (podporuje růst a rozmnožování prospěšných bakterií ve střevě), čistí střeva a odvádí pryč škodliviny, pomáhá při kožních potížích a ekzémech, pomáhá v prevenci rakoviny, astmatu, diabetu, upravuje peristaltiku střev (zdroj – kniha Rytmus roku od Hanky Zemanové, která je velkou dlouholetou propagátorkou lokálních superpotravin, viz. www.biokucharka.cz).

A stejně zdravé jsou i jiné druhy ovoce. Třeba angrešt. Má antibakteriální vlastnosti, detoxikuje ledviny a trávící ústroje, působí proti vysokému krevnímu tlaku, prospívá srdci a mozku, čistí a hojí střeva, posiluje pevnost tkaní a zbavuje tělo těžkých kovů.

V tomto seznamu by se dálo pokračovat donekonečna.

Takže moje ráda zní – nejdřív v zahradě naplánujme a zasaďme co nejvíc klasických druhů ovoce, a teprve potom zařazujme exotické. Načteme si, jaké podmínky vyžaduje konkrétní druh ovoce- chce-li být na plném slunci nebo spíše ve stínu/polostínu, má-li rádo závětří nebo mu nevadí být jako na větrné hůrce, jaké pH půdy potřebuje – zásaditou nebo kyselou půdu, potřebují-li mladé rostliny v zimě přikryt atd. Potom si pečlivě vybereme odrůdu z nabídky místních spolehlivých prodejců a zasadíme. Ovoci zdár! 🙂

Některé druhy jižního ovoce se u nás celkem úspěšně pěstují už řadu let, třeba fiky a nebo kaki (churma), já se na to teprve chystám a zatím vytvářím pro ně vhodná stanoviště, na mé větrné hůrce to chce přípravu :). Dobré jsou na to tzv. sluneční pasti – polokruh z odolnějších dřevin, které omezují chladný vítr ze severu, západu a východu, uvnitř jsou choulostivější rostliny, a z jižní strany na ně krásně celý den svití sluníčko.

Pěstování tropického ovoce může přinést jak zpestření jídelníčku, tak i určitý pocit dobrodružství- člověk nikdy neví, jestli se mu to podaří nebo ne, jestli budou plody a jestli vůbec stihnou dozrát… jestli přežijí krutou zimu a nebo ne… Možná to není nic pro ty, co mají rádi jistotu a stabilitu, ale pro zvědavé a odvážné určitě ano!